Je experiment myší utopie temnou předzvěstí možného kolapsu civilizace?
Lidé sní o světě bez bolesti. O ráji, kde zmizí hlad, nebezpečí, překážky, stres. O světě, kde už není třeba bojovat. Je to krásná představa. Ale co když je to zároveň nejtemnější past, do které může společnost spadnout?Přesně tohle se pokusil zjistit americký behaviorální vědec John B. Calhoun, když v 60. letech vytvořil jeden z nejradikálnějších sociálních experimentů moderní doby. Postavil myším dokonalý svět. Myší utopii.Místo bez predátorů. Bez nedostatku, hladu, strachu nebo stresu. Ráj, kde lze jen tak být, bez nutnosti bojovat o přežití. A pak jen tiše sledoval, co se stane.
𝗙𝗮́𝘇𝗲 𝟭: 𝗥𝗮́𝗷. 𝗗𝗼 𝟭𝟬𝟬. 𝗱𝗻𝗲 𝘀𝘃𝗲̌𝘁 𝗳𝘂𝗻𝗴𝘂𝗷𝗲.
Zpočátku bylo všechno dokonalé. Myši jedly, spaly, množily se, stavěly hnízda. Byly zdravé, klidné, sociálně propojené. Jejich život připomínal nekonečnou letní dovolenou. Do přibližně 100. dne se chovaly zcela normálně.
𝗙𝗮́𝘇𝗲 𝟮: 𝗥𝘂̊𝘀𝘁. 𝗗𝗼 𝟮𝟱𝟬. 𝗱𝗻𝗲 𝘀𝘁𝗮́𝗹𝗲 𝗻𝗶𝗰 𝗻𝗲𝗻𝗮𝘀𝘃𝗲̌𝗱𝗰̌𝘂𝗷𝗲 𝗸𝗼𝗹𝗮𝗽𝘀𝘂.
Myší přibývalo. Populace začala růst exponenciálně. Okolo 100.–200. dne se objevily první náznaky napětí. Víc dotyků, víc střetů, méně soukromí. Ale sociální řád stále držel. Žádná velká katastrofa. Zatím.
𝗙𝗮́𝘇𝗲 𝟯: 𝗭𝗹𝗼𝗺. 𝗗𝗲𝗻 𝟮𝟱𝟬–𝟯𝟭𝟱. 𝗢𝗸𝗮𝗺𝘇̌𝗶𝗸, 𝗸𝗱𝘆 𝘀𝗲 𝘂𝘁𝗼𝗽𝗶𝗲 𝗺𝗲̌𝗻𝗶́ 𝘃 𝗽𝗲𝗸𝗹𝗼.
A pak to přišlo. Jakmile populace dosáhla bodu, kdy ne všechny myši našly svoji sociální roli v populaci, začal úpadek.
Calhoun to nazval "behavioral sink" - krach chování.
A změny byly brutální:
𝟭) 𝗩𝘇𝗻𝗶𝗸 "𝗴𝗮𝗻𝗴𝘂̊" – Mladí samci, kteří nedokázali získat teritorium ani partnerku, se začali sdružovat do násilných skupin. Útočili bez důvodu, ničili hnízda, napadali slabé jedince, vyžadovali páření a často zabíjeli mláďata.
𝟮) 𝗧𝗼𝘁𝗮́𝗹𝗻𝗶́ 𝗮𝗴𝗿𝗲𝘀𝗶𝘃𝗶𝘁𝗮 – Každý centimetr prostoru se stal bitevním polem. Rostlo bezdůvodné násilí – spontánní, chaotické, ničivé.
𝟯) 𝗢𝗖𝗗, 𝘀𝘁𝗲𝗿𝗲𝗼𝘁𝘆𝗽𝗶𝗲 𝗮 𝗺𝗲𝗻𝘁𝗮́𝗹𝗻𝗶́ 𝗸𝗼𝗹𝗮𝗽𝘀 – Mnoho jedinců začalo vykazovat patologické chování: chůze v kruhu, nekonečné stereotypní rituály, sebepoškozování, obsesivní čištění srsti až do vytrhání chlupů. Psychika myší se rozpadala před očima.
𝟰) 𝗥𝗼𝘇𝗽𝗮𝗱 𝗱𝗼𝗺𝗶𝗻𝗮𝗻𝗰𝗲 𝗮 𝗮𝘂𝘁𝗼𝗿𝗶𝘁 – Silní samci, kteří kdysi drželi řád a teritorium, byli najednou obklopeni masou frustrovaných jedinců. Hierarchie se rozpadla. Zničily je vlastní spodní vrstvy – a bez vůdců se zhroutila i společenská struktura.
𝟱) 𝗞𝗼𝗹𝗮𝗽𝘀 𝗿𝗼𝗱𝗶𝗻 𝗮 𝗺𝗮𝘁𝗲𝗿̌𝘀𝗸𝗲́𝗵𝗼 𝗽𝘂𝗱𝘂 – Samice pod trvalým tlakem agrese:
• opouštěly hnízda,
• přestaly chránit mláďata,
• přenášely je chaoticky sem a tam,
• někdy je dokonce zabíjely nebo požíraly.
Mateřství se stalo břemenem, ne instinktem.
𝟲) 𝗦𝗲𝘅𝘂𝗮́𝗹𝗻𝗶́ 𝗰𝗵𝗮𝗼𝘀 – Partnerské chování prakticky vymizelo. Silnější samci si monopolizovali přístup k samicím a slabší jedinci, kteří nedokázali uspět, začali vyhledávat páření se samci, protože to bylo jednodušší a nevyžadovalo soupeření. U dominantních samců se naopak objevovala výrazná míra agresivity a kopulace mimo období říje. Sex tak zcela ztratil funkci rozmnožování a stal se chaotickým projevem napětí, nikoli evoluční strategií.
𝗗𝗲𝗻 𝟯𝟭𝟱: 𝗡𝗲𝘃𝗿𝗮𝘁𝗻𝘆́ 𝘇𝗹𝗼𝗺. 𝗖𝗶𝘃𝗶𝗹𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲 𝗷𝗲 𝗼𝗱𝘀𝗼𝘂𝘇𝗲𝗻𝗮 𝗸 𝘇𝗮́𝗻𝗶𝗸𝘂.- Calhoun označuje 315. den jako okamžik, kdy se společnost "zlomila". Od této chvíle už není návratu, i kdyby myši dostaly nové úkryty, víc prostoru nebo nové jedince.• myši ztratily sociální cítění.• reprodukce se propadla.• sociální vazby zmizely.• morálka i řád jsou nenávratně pryč.• rodiny nefungují.• hnízda se rozpadla.• agrese a apatie dominují.Tehdy se objevila fascinující skupina, která se stala symbolem celého experimentu.
"𝗧𝗶 𝗸𝗿𝗮́𝘀𝗻𝗶́"– Calhoun si všiml nové skupiny samců. Izolovaných, pasivních, apatických. Nevstupovali do bojů. Nezískávali partnerky. Nechránili teritorium. Neměli ambice ani žádný životní smysl. Trávili dny jen jídlem, spaním a chorobným čištěním srsti. Byli krásní, protože na rozdíl od jiných neměli jizvy z bojů. Podle svého depresivního narcismu dostali pojmenování "ti krásní" (Beautiful Ones).
𝗙𝗮́𝘇𝗲 𝟰: 𝗞𝗼𝗻𝗲𝗰̌𝗻á. 𝗣𝗼 𝗱𝗻𝗶 𝟯𝟭𝟱 𝗽𝗼𝗽𝘂𝗹𝗮𝗰𝗲 𝗻𝗲𝘃𝘆𝗵𝗻𝘂𝘁𝗲𝗹𝗻𝗲̌ 𝗺𝗶́𝗿̌𝗶́ 𝗸 𝘃𝘆𝗺𝗿̌𝗲𝗻𝗶́.
Pak už to jde rychle:• rozpad všech sociálních struktur,• nulová reprodukce,• absence rodičovských instinktů,• odmítnutí rolí,• kolaps motivace,• úpadek chování až k apatii.Populace vymírá. I když má nekonečno potravy, nekonečno vody, absolutní bezpečí a nulový stres.
𝗔 𝘁𝗲ď 𝘁𝗼 𝗻𝗲𝗷𝗱𝗲̌𝘀𝗶𝘃𝗲̌𝗷𝘀̌𝗶́: 𝘃𝘆́𝘀𝗹𝗲𝗱𝗲𝗸 𝗯𝘆𝗹 𝗽𝗼𝗸𝗮𝘇̌𝗱𝗲́ 𝘀𝘁𝗲𝗷𝗻𝘆́.
Někteří možná řeknou: "No tak zrovna v tomto konkrétním případě to dopadlo takto, ale kdyby měli více prostoru, bylo jich méně nebo se nějak upravily podmínky, mohlo to dopadnout jinak!". A já souhlasím, že osud jen jedné myší civilizace není příliš vypovídající.Jenže experiment byl zopakován ve více než 100 variantách: různý počet myší, jiná velikost prostoru, více úkrytů, méně úkrytů, jiná skladba pohlaví, jiná struktura hnízd, atd.
𝗩𝘆́𝘀𝗹𝗲𝗱𝗲𝗸? 𝗩𝘇̌𝗱𝘆 𝗶𝗱𝗲𝗻𝘁𝗶𝗰𝗸𝘆́.
Žádná myší civilizace v podmínkách absolutního komfortu nevydržela déle než rok po dosažení bodu hojnosti.
Utopie vždy skončila kolapsem.
𝗖𝗼 𝘁𝗼 𝗿̌𝗶́𝗸𝗮́ 𝗼 𝗻𝗮́𝘀?
Možná víc, než se nám líbí. Calhounovy závěry naznačují, že největším rizikem civilizace není nedostatek. Je to nadbytek. Společnost se udržuje díky rolím, odpovědnosti, tlaku, překážkám, nebezpečí, úsilí a nutnosti hledat smysl.
Když tyto prvky zmizí, začne se rozpadat pevnost sociálních rolí, které společnost drží pohromadě. A právě to vede k jevům, které dnes pozorujeme i u lidí: úzkosti, obsesivní chování, deprese, útěky do závislostí, klesající porodnost, rozpad rodin, nárůst agresivity i apatie, odpojení, chaos místo hierarchie, sexuální deviace a ztráta smyslu.
Svět často nekolabuje na nedostatku zdrojů, překážkách nebo nebezpečí. Svět může naopak kolabovat na přebytku bez poslání.
Co z toho plyne pro nás v kontextu mužského seberozvoje? Trochu ohrané "Nepřej si, aby to bylo lehčí, přej si, abys byl silnější. A vždy mysli na smysl. Bez smyslu jsme ztracení.