5 nenápadných způsobů, jak může žena ve vztahu podrývat dospělost muže

Zodpovědností muže je dospět. Opustit roli kluka, který reaguje, přizpůsobuje se nebo utíká, a vstoupit do role muže, který stojí pevně, nese důsledky svých rozhodnutí a jedná vědomě.

Jenže právě v období, kdy muž ještě není plně ukotvený, často vstupuje do vztahů, které jeho dospívání neurychlí, ale naopak zpomalí. A to kvůli dynamice, která vzniká mezi dvěma lidmi, kteří si do vztahu nesou vlastní nezpracovaná témata.

Často jde o ženy, které se nikdy nenaučily skutečně se uvolnit v přítomnosti muže. Ne proto, že by byly nejak "porouchané", ale proto, že v jejich minulosti chyběla zkušenost bezpečného vedení, o které by se dalo opřít. Třeba kvůli úplné absenci otce. Místo důvěry se tak naučily kontrolovat, místo uvolnění držet výkon, místo zranitelnosti obranu.

Jejich přirozenost je přesto táhne k mužům. K možnosti na chvíli sundat ochrannou masku a prostě být ženou. Jenže žádný partner nemůže nahradit to, co v minulosti chybělo a nechalo výraznou emoční jizvu. A pokud se tohle očekávání do vztahu nevědomě přenese, vzniká tlak, který postupně narušuje dospělost muže i rovnováhu vztahu.

Jak se to může projevovat v praxi?

1. Rozpor mezi očekáváním a reakcí

Žena říká, že chce silného, rozhodného muže, o kterého se může opřít. Jakmile se však tento muž začne projevovat vůdčím způsobem, vnímá ho jako soupeře, jako ohrožení její suverenity. Pomocí sarkasmu a otevřené kritiky tak zpochybňuje jeho vedení, snaží se ukázat svoji kompetenci a upevnit si pozici tím, že muže dokáže "porážet" nebo se mu alespoň vyrovnat.

Muž se tak postupně učí, že iniciativa znamená napětí a kritiku. Že i vztah je jen dalším bojištěm. Výsledkem není větší síla, ale opatrnost a ústup do pasivity.

2. Opravování a zpochybňování před ostatními

Drobné vstupy do řeči, dokončování vět, "upřesňování", přebírání rozhodování v běžných situacích nebo vtipy na jeho účet ve společnosti působí nenápadně, ale mají silný dopad.

Podvědomá vyslaná zpráva často zní: "Nevěřím Ti." Muž, který se snaží být taktní a nechce eskalovat konflikt na veřejnosti, se začne stahovat a mlčet. Moc se přesouvá.

3. Rodičovský tón místo partnerského postoje

Připomínání, micro-management, kontrola detailů, dělání věcí za něj. "Ukaž, já to radši udělám, Tobě by to trvalo hodinu!". Vztah se tím posouvá z roviny partnerství do dynamiky rodič–dítě.

Tam, kde jeden stojí "nad" druhým, nemůže dlouhodobě existovat respekt ani přitažlivost. Muž v roli chlapce nemá prostor růst – jen se přizpůsobovat.

4. Převaha kritiky nad uznáním

To, co funguje, je bráno jako samozřejmost.
To, co se nepovede, je zvýrazněno.

Pochvaly je jako šafránu, ale kritika je vždy na skladě. Muž se pak nevědomě učí, že jeho snaha nikdy nebude dostatečná. To oslabuje chuť se snažit, přebírat odpovědnost a být ve vztahu skutečně přítomný. Vlastně je pak jednodušší zapnout Playstation, protože to vytření kuchyně by stejně nebylo dobře provedené.

5. Mizení polarity

Jakmile se vztah ustálí v roli matka–syn, mizí polarita.
A tam, kde není polarita, mizí i vášeň.

Muž je tak odmítán i po fyzické stránce. To narušuje jeho sebevědomí, důvěru ve vztah i v sebe sama a celý kruh nejistoty a posílení "klukovství" se uzavírá.

Důležité doplnění

Tento text není obžalobou "zlých" ani jiných žen. Je zrcadlem pro muže a náhledem do vztahové dynamiky.

Pokud muž zůstává ve vztahu, kde je systematicky vracen do role kluka, je jeho odpovědností buď vyrůst a nastavit jasné hranice – nebo odejít.

Součástí zodpovědnosti za sebe je i to, že přestaneš tolerovat dynamiky, které Tě umenšují.

Zažili jste někdy některý z uvedených bodů?