Proč může být úplně stejné gesto vůči ženě projevem sebevědomí i zoufalství?
Internet zredukoval gentlemanství na slabost a simpení na obyčejnou slušnost. Přitom ani jedno není pravda.
To nejatraktivnější, co může muž pro ženu udělat, je občas koupit květinu. A zároveň to může být i to nejméně atraktivní.
Zní to jako nesmysl?
Přitom záleží jen na jediné věci.
Ne na té květině.Ale na důvodu, proč ji kupuješ.
Když dnes otevřeš sociální sítě a chvíli sleduješ obsah o randění nebo mužském seberozvoji, snadno získáš pocit, že být gentleman je téměř sprosté slovo. Stačí napsat, že jsi ženě zaplatil první rande, podržel jí dveře nebo jí koupil květinu a během chvíle se pod příspěvkem objeví komentáře o tom, že jsi simp. Na opačné straně pak stojí lidé, kteří mají pocit, že správný muž by měl být za všech okolností galantní, obětavý a ochotný udělat pro ženu téměř cokoliv, protože právě to je údajně známka charakteru.
Jenže podle mě se oba tyhle pohledy jsou dva opačné extrémy stejné osy.
Pokud se s pojmem simp setkáváš poprvé, jde o internetový slang pro muže, který se ženě přehnaně podbízí a je ochotný obětovat vlastní sebeúctu jen proto, aby získal její pozornost nebo náklonnost. Původně šlo o poměrně přesný popis určitého typu chování. Dnes se ale tímhle slovem nálepkuje skoro každý muž, který se k ženě zachová slušně.
Jenže ten skutečný rozdíl mezi simpem a gentlemanem neleží v tom, co děláš. Leží v tom, proč to děláš.
Občas se setkávám s tím, že se kluci bojí udělat jakékoliv gentlemanské gesto jen proto, aby nevypadali jako podřízení ženě, slabí nebo zoufale snažící se získat její přízeň. Přitom podržet ženě dveře, pomoci jí do kabátu nebo po nějaké době vztahu přinést květinu není žádné ponížení ani známka slabosti. Naopak. Myslím si, že drtivá většina tradičně založených žen podobná gesta ocení.
Rozdíl totiž neleží v těch gestech.Leží v motivaci.
Gentleman podobné věci dělá proto, že odpovídají jeho hodnotám. Nepodrží dveře jen atraktivní ženě. Udělá to stejně tak pro maminku s kočárkem, staršího pána nebo osmdesátiletou babičku. Poděkuje číšníkovi. Pomůže člověku, který mu to nikdy nebude moci vrátit. Ne proto, že by doufal, že jednou z toho něco bude mít, ale protože je to prostě součást jeho charakteru.
Simp naopak často nevědomky uzavírá obchod, o kterém druhá strana vůbec netuší. Věří, že když bude dost hodný, dost pozorný a dost obětavý, žena jeho snahu jednou oplatí zájmem nebo vztahem. Jeho jednání rozhodně není nezištné.
Psycholog Robert Glover ve své knize Jak přestat být hodným klukem popisuje tenhle mechanismus jako jednostranný tajný kontrakt. Muž podvědomě věří, že když bude dělat všechno správně, druhá strana mu to jednou vrátí. Jenže ten druhý člověk o žádném takovém kontraktu vůbec neví. Nikdy ho nepodepsal. Nikdy na něj nepřistoupil.
Asi nejdrsnější podobu takového tajného kontraktu zažila spousta žen. Je to luxusní večeře, kterou muž zaplatil. Ne proto, aby s ženou strávil pěkný čas, ale protože automaticky očekává, že za pár tisíc korun na účtence si i koupil její tělo. Má pocit, že si zaplatil i určitý nárok. V jeho hlavě už to ale není pozvání na večeři. Je to investice, která se má vrátit v podobě toho, že se jede k němu domů. A když se to nestane, nepřijde jen zklamání z odmítnutí. Přijde pocit, že byl podveden.
Hodní kluci s tajnými kontrakty jsou frustrovaní, protože to nejde podle jejich plánu.
"Vždyť jsem pro ni udělal první poslední.
""Vždyť jsem byl hodný."
"Po tom všem si vybrala jeho?"
Jenže vztahy nefungují jako věrnostní kartička v Bille.
Za každé hezké gesto nedostaneš bodíky.
A po dostatku bodů si nelze vybrat přítelkyni zdarma.
Gentlemanství se podle mě nedá naučit jako soubor technik. Buď vychází z Tvého charakteru, nebo dříve či později začne působit jako role, kterou jen hraješ.
Pokud Ti je proti srsti pomoci ženě do kabátu nebo jí občas přinést květinu, dělat to jen proto, že sis přečetl nějaký návod na internetu, bude působit stejně nepřirozeně jako přehnané machrování. Na druhou stranu si ale nemyslím, že by podobná gesta byla přežitkem. Právě naopak. Jen by měla vycházet z Tvých hodnot, ne ze strachu, že bez nich nebudeš dost dobrý. Autenticita je v tomto ohledu nejpodstatnější.
Protože skutečný rozdíl mezi gentlemanem a simpem nikdy neležel v květinách, otevřených dveřích ani zaplacené večeři. Ležel vždycky v tom, jestli je dáváš jako dar, nebo jako fakturu k proplacení
.__________________________________
Pokud tě podobná témata zajímají, právě o nich je moje elektronická kniha Manuál elitního randění.
Není to sbírka balicích triků ani návod, jak manipulovat ženami. Je především o budování charakteru, sebevědomí, disciplíny, social skills, psychologii vztahů a o tom, jak se stát atraktivnějším mužem přirozenou cestou.
Najdeš v ní 184 stran vlastních zkušeností, příběhů, praktických tipů i poznatků z odborné literatury. Více informací a objednávka: https://www.nad-limit.cz/manual-elitniho-randeni/